SeaWolf Cup jachting

Koncem letních prázdnin tak kouknu na FB a vidím tam příspěvek od jakési Klárky (kterou jsem sice neznala, ale co není může být), že nemůže jet na jachtařské závody kvůli zranění. A jestli by se nenašel někdo, kdo by jel místo ní.. Říkám si, že přece za optání nic nedám. Leč začátečník.. Život je příliš krátký na to nechytnout příležitost za pačesy 😀 .. Tak jsem Klárce poslala zprávu.. A tím to začalo..

Pak už to šlo ráz na ráz. Pár pozitivně nabitých telefonátů a už jsem byla ve whatsappové komunikaci s čistě dámskou posádkou na SeaWolf Cup v Chorvatsku. Nikoho z holek jsem neznala. A děsně jsem se těšila..

Po seznamovací schůzce v restauraci v Praze nakonec padlo rozhodnutí necestovat autem nebo busem, ale letět. Takže v sobotu 21.9. jsem se náhle ocitla v marině v Murteru v Chorvatsku po boku několika super ženských, které se staly mými parťačkami a kamarádkami nejen na následující 4 dny. A bomba byla, že jsme si jako posádka od začátku neskutečně sedly. A brzy nás už bylo možno na lodi spatřit každou na svém jasně určeném postu, s jasným úkolem.

Závodu se účastnilo celkem 12 lodí. Z toho závodila jen jedna dámičkovská posádka – my. A kdo by nechtěl chlapům trochu „zatopit“, že 🙂 První rozjížďku jsme se ještě trochu hledaly a obraty nebyly, mírně řečeno, úplně nejrychlejší a bez chyb.. Ale, co nešlo na začátku, to se s každou další hodinou a každým dalším obratem zlepšovalo 🙂 S Martinkou jsme se na kosatce hodně sehrály a pak už to celkem lítalo. Doslova.

Rozjížďky byly navigační a start býval kolem 9-10h, cíl se projížděl vždy kolem 14h po obědě. Poslední den méně foukalo, tak tam se naše loď moři zdržela až do 17h.

Během prvního závodního dne se nám lehce zranila Evča, takže mi nastala i chvilka sbírání zkušeností na hlavní plachtě. A mně nadšením svítily oči. Moře, závod, vítr. Zkrátka to, co jsem si na jachtingu tolik zamilovala zhruba před rokem. A rozhodla se mu věnovat. Evča je ale velká bojovnice a tak druhý den už opět fungovala naplno. Adrenalin zkrátka nechal zapomenout na všechny bolesti.

Velký klobouk dolů před naším tandemem Ivča a Ivča. Kapitánka a navigátorka. Bezesporu hodně zkušené jachtařky, které rozhodovaly o výsledcích v závodě. My byly hrubá síla. Ony mozek 🙂 A mozek skutečně dobrý. Den po dni jsme se propracovávaly v umístění výš. První den nám patřilaa 8. pozice, druhý den 7. místo a poslední den celá rozjížďka patřila nám a první místo jsme taky náležitě slavily! 😀 Celkové 6. místo bylo super! Ale hlavně jsme se shodly, že v téhle sestavě nejedeme rozhodně naposledy!

Takže příznivý vítr do plachet a brzy zase naviděnou na moři!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..