BESEDA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE

Na kalendáři se psalo 2.6. Den po Dětském dnu. A pro mě to měl být den, na který prostě nezapomenu. Další malý velký splněný sen, o kterém se mi ani nezdálo :-).. Byla jsem pozvaná od Luďka Charouzka – ředitele Základní školy Na Pražské v Pelhřimově, kde jsem vyrostla, abych přijela tamějším žákům povyprávět svůj životní a sportovní příběh.. Říkala jsem si, že přijde pár dětí a že to celé bude takové komorní. A těšila jsem se..

Když jsem dorazila do školy, tak jsem nostalgicky vzpomínala na léta před 17 roky, kdy jsem ZŠ opustila. A bylo to strašně fajn.. V ředitelně jsme pokecaly s dalšími učiteli a zaměstnanci, kteří mě znají a vyrazili jsme do zasedačky. Zasedačky!!! Velké zasedačky.. A začaly se hrnout davy žáků s učiteli. Davy!!! A najednou jsem se ocitla v plné aule, kde lidi stály a říkala jsem si, že tam vlastně vůbec nechci být 😀 Co jim budu asi tak povídat? Vždyť minulý týden tam měli Kateřinu Neumannovou 😀

Zkrátím to. Prostě jsem povídala. Připraveného jsem neměla nic. Jen pár fotek a video. Mluvila jsem, jak mi zobák narostl. A první zábrana padla v okamžiku, kdy jsem se zmínila o tom, že se pomalu chystám ke konci squashové kariéry a že jsem se tudíž začala intenzivněji věnovat parkouru/freerunningu.. V aule to zašumělo a vystřelily první ruce s dotazy typu: „Umíš beko?“ nebo „Dáš fronta?“ 😀 A další veškeré zábrany padly, když pán, co zastavoval sestříhané video z MČR ve squashi stopnul záznam právě ve chvíli, kdy mi kamera nemilosrdně směřuje zezadu pod sukni 😀 No a pak už se dotazy jen hrnuly. Squash, racketlon, parkour, trénink, život… Nezbýval čas na všechny, bohužel.. Uteklo to jako voda..

Na závěr jsem prostě musela všechny poprosit, jestli si se mnou neudělají selfíčko.. A pak jsem si s odcházejícími žáky plácala „hi five“ a najednou se začali vracet s papíry, památníky s prosbou o podpis. I na pupík, čelo, krk, ruku.. 😀 Úplně nakonec jsem si ještě s pár zájemci pinkla v tělocvičně badminton a pinčes. A šlo se na oběd do školní jídelny..

Tohle prostě už nikdy nezažiju a jsem vděčná za tuhle chvíli, kterou jsem si užívala plnými doušky 🙂 A za to všechno vděčím Luďkovi (Charouzkovi), řediteli školy.. Moc moc moc díky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.